Co Ti pomáhá dělat velká rozhodnutí? Důvěřuješ své intuici/vnitřnímu hlasu? Děláš si racionální analýzy? Nebo probíráš různé možné scénáře se svými blízkými? Co Ti doopravdy pomáhá najít odvahu vystoupit z komfortní zóny a změnit svůj život?
Nedávno jsem někde četla, že úzkostní lidé nemohou vždy důvěřovat své intuici, protože se velmi snadno splete s úzkostí. Nevím, jak to mají ostatní, ale u mě je to pravda. Někdy vnímám svůj vnitřní hlas tak jasně, vím přesně jak se cítím a co mám dělat dál. A jindy pochybuju o každé větě, kterou řeknu, každé myšlence, kterou si pomyslím.
Teď zrovna by se mi moje intuice dost hodila. Teď zrovna si připadám na křižovatce a vím, kudy se chci vydat, ale… Bojím se. Pochybuju. Váhám. Hledám znamení, že si volím dobře. Hledám jistotu.
Jenže pocit jistoty nám mohou přinášet pouze věci, které už známe. A zůstávat jen ve "známých vodách" po celý život… Může být trochu nudné, stereotypní, chce se mi říct až nic nepřinášející...
A pokud se chceme něčemu novému naučit a růst a zažívat nová dobrodružství, musíme z dobře známých vod vyplout někam dál. A chvíli se tak obejít bez pocitu jistoty. Zároveň si říkám, že když mizí jistota, nahrazuje ji často vzrušení a nové obzory, o kterých jsme si ani nemysleli, že na ně můžeme narazit.
V hlavě mi teď zní citát, který ani nevím, kdo řekl: Když není nic jisté, je možné všechno.
A tak si teď říkám, že možná nebude špatné si na chvíli užít ten pocit tolika různých možností, tolika různých možných cest. Třeba je tohle můj způsob, jak si užít životní křižovatky.
Představit si všechny možné různé obzory, které mi nové cesty skýtají. A snad až mě jeden z obzorů začne lákat nejvíc, vydám se za ním už bez pochybností a strachu. Vědoma si toho, že i kdybych po cestě ztroskotala nebo nedorazila, kam jsem chtěla, ta plavba stála sakra za to.
A není tohle vlastně celá pointa našich životů? Užít si plavbu bez ohledu na cíle?
Máš raději stálé známé vody nebo jsi dobrodruh/dobrodružka a rád/a poznáváš neznámé? Je pro Tebe těžké se rozhodnout se pro změnu? A jestli ne, nelitovalas/nelitovals někdy, že Ti staré dobré jisté vody nestačily?
Vaše na křižovatce stojící psychiatrička
Komentáře
Okomentovat