Vyhýbáš se někdy těžkým rozhovorům? Mám na mysli konfrontace, nepříjemné, bolavé rozhovory… Zkrátka konverzace, které člověk úplně nezařadí na seznam svých oblíbených momentů. Alespoň ne hned. Nedávno jsem v práci vedla jeden pro mě hodně těžký rozhovor. Oznamovala jsem příbuzné pacienta nepříznivou novinu ohledně jeho stavu. Snažila jsem se jí poskytnout prostor pro její šok, vztek a smutek… Vím, že na to v nemocnicích není prostor a čas, a proto pokud jen trochu můžu, snažím se to blízkým svých pacientů poskytnout. (Vím totiž, jaké to je být na „druhé straně barikády“, na straně pacienta.) Ale bylo to překvapivě těžké, ustát v klidu a s grácií všechno, co ten rozhovor přinesl. Možná i proto se tomuhle tolik doktorů vyhýbá. Nesnášíme bezmoc. Je to náš nepřítel. V každé situaci hledáme něco, čím můžeme splnit poslání našeho povolání. V každé situaci se snažíme něco udělat… Ale teď jsem byla bezmocná. Když se člověk dívá na svého blízkého, jak umírá... S jeho zá