Věděl/a jsi, že existuje druh bolesti, který je „normální“? Říká se jí růstová bolest. Mohou ji zažít např. menší děti, když rostou. Nebo těhotné ženy, když se zvětšuje děloha. Je to naprosto přirozená bolest. Což samo o sobě mi zní strašně divně. Bolest je totiž v drtivé většině případů varovným signálem, kontrolkou našeho organismu, že něco není v pořádku. Není zrovna moudré ji ignorovat. A rozhodně nikdy není příjemná. A přesto existuje jeden druh, který nám naopak říká, že vše probíhá v našem těle, jak má. I když to pořád bolí, je to v pořádku. Přijde mi to jako paradox. Tak často se chceme tvářit, že naše bolest zad, hlavy, břicha… Nic neznamená. Že je to normální a varovná znamení ignorujeme tak dlouho, dokud nás to nedožene (a někdy značně osudově). Předstíráme, že je bolest běžnou součástí života ve snaze jí nevěnovat pozornost. Zavřeme oči a snažíme si namluvit, že co prožíváme, určitě nevyžaduje žádnou intervenci. Jako bychom tušili, že až oči otevřeme a kontrolku uvidím