Narodila jsem v Bělorusku jednoho krásného ionizujícího dne v Mozyru (při bližším pohledu na mapu, zjistíte, že patřím mezi "děti čtvrtého reaktoru", čemuž odpovídá i moje autoimunita štítné žlázy).
Vzhledem k českým předkům a již zmiňovanému čtvrtému reaktoru, jsme se na pozvání české vlády přestěhovali do Čech, když mi bylo půl roku. (Rusky umím především nadávat, těžší konverzace nezvládám s grácií, rsp. zvládám je s těžkým přízvukem).
Po základní škole ve Zdechovicích a Přelouči jsem nastoupila na Gymnázium Pardubice, Dašická. Pro znalé pardubičáky také "Dašák." Vzhledem k tomu, že učitelé na Dašáku odvedli dobrou práci, dostala jsem se na medicínu do Brna.
Po 7letech zvracení, průjmů a sociální izolace jsem se přeci jen stala lékařkou. Abych medicíně ale jen nekřivdila, poznala jsem tam svého manžela, a od té doby žijeme v tomto zoufalství zvaném český zdravotní systém spolu! A sdílené zoufalství je skoro společné štěstí!
Nyní pracuji v jedné psychaitrické nemocnici a snažím se "nepřijít o klíče". Také učím po Fitness institut anatomii a mindfulness.
Kromě psychiatrie a duševního zdraví mně baví ruční práce (vzhledem k neexistující kondici mám hobby aktivního důchodce), čtení (jsem pyšným členem skupiny bookaholics), hudba - hraju na klavír, flétnu a občas svým hlasem prasknu pár ušních bubínků a oken. Nejradši mám ale pěší turistiku na horách a našeho králíka Eda!
Můj život v číslech:
Mám dvě starší sestry, tři synovce, jednu neteř.
Jednu maminku.
Nespočet přátel, které obdivuji, že to ty roky se mnou vydržely.
Příliš mnoho koníčků, kterým se nezvládám věnovat na plno.
Bambilion snů a plánů, jak udělat svůj život a náš svět o něco lepším místem.
Třeba se mi to s vaší pomocí podaří :)
Komentáře
Okomentovat