Přeskočit na hlavní obsah

Jak psychiatrička s Ním až na dno klesala


 Znáš písničku od Fountains of Wayne Sink to the bottom (Klesnout na dno)? Není to žádná hitovka, přišla jsem na ni díky nějaké romantické komedii, kterou si už ani nepamatuju. A překvapilo mě, že při happyendu hrála vcelku neromantická slova… „Chci klesnout s Tebou na dno…“

 

Přesto ta písnička se mnou zůstala, přehrávala jsem si ji pořád a pořád dokola, až mi to konečně došlo.

 

Téměř ve všech zamilovaných písničkách se zpívá o těch líbivých pocitech, které doprovázejí lásku nebo zamilovanost. Motýli v břiše, hlava v oblacích, růžové brýle… V mojí nejoblíbenější I follow you into the dark (Budu tě následovat do tmy) od Death cab for cuttie možná trochu depresivně, ale přeci jen popisuje, že svoji lásku bude následovat i do smrti nebo čehokoli co co přijde, až spolu prožijí dobrodružný plnohodnotný život. Je to… Chce se mi říct šlechetné.

 

Ale v téhle písničce autor říká: Klidně s tebou klesnu ke dnu. Stáhni mě s sebou. Zničím se pro Tebe, s Tebou… Jak budeš chtít. Jen Ty a já, o to tu jde.

 

Tak si říkám, jestli to není rozdíl mezi zamilovaností a láskou. V zamilovanosti nám jde především o ty hezké prožitky. Ale láska, opravdová láska, která je základem pevného dobrého vztahu je taky o obětech, kompromisu, někdy o dost těžké práci.

 

Pro mě je vlastně o tom, že ten druhý by se se mnu klidně potopil i na dno. Skočil do Macochy. Zní to destruktivně, možná až toxicky. Ale není to právě o té oddanosti? V dobrém i zlém?

 

 „Chci s Tebou klesnout na dno, oceán je velký a modrý… Každý někam spěchá, já nesměřuju nikam, proč spolu nesklenout na dno…“  Nebo je to možná o společném klidném místě, jen pro nás dva… Daleko od ruchu, tlaku, spěchu. Představa oceánského dna se mi k tomu hodně pozdává. Už jen to ticho!

 

Je spousta úžasných love songů, co  popisují od prchavé zamilovanosti až po osudovou lásku snad každý pocit. Ale tak depresivně-oddaně-romantickou jsem ještě neslyšela. Překvapila mě.

 

Jaký je Tvůj oblíbený love song? O čem je pro Tebe láska? Umíš si představit někoho tak osudově milovat, že bys s nimi „klesnul/a až na dno“? Udělal/a jsi to už někdy? A jestli ano, přišlo potom také stoupání?

 

Vaše beznadějně romantická psychiatrička


PS: https://www.youtube.com/watch?v=FgLZMvnWxRU&ab_channel=UPROXXIndieMixtape

 

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak psychiatrička poslouchá Tři sestry

 Hledáš si někdy význam písniček? Kontext, ve kterém vznikly, autorovu pointu, kterou zamýšlel?   Se mnou v posledních dnech, kdy jsem měla více služeb na „záchytce“, zůstává Aida od Tří sester. Znáš ji?   Lou Fanánek podle mě zcela bravurně popsal delirium tremens a závislost na alkoholu v jediné písničce. (O alkoholismu a psychiatrii potom zpívá ještě v Pomeranči, a má pravdu, u nás „z rádia nikdy nehrajou Sestry“).   Pokud člověk pije tak dlouho, a tak intenzivně, že má v krvi skoro víc promilí než krvinek, a najednou se rozhodne, že přestane (nebo mu dojdou peníze), rozvine se u něj masivní odvykací stav, který může vyústit v delirium tremens. 50 % pacientů s deliriem tremens na něj zemře. Až tak vážný je tenhle stav.   Mezi typické projevy patří tzv. mikrozoopsie – vidiny malých zvířátek. „…Na vaně jsou bílý myši mezi nima Aida…“ Ale mohou se objevit i další zrakové halucinace – „Je tady Čingischán, Rumcajs i Cipísek…Možná Kaligula přijde s Mesalinou...“   Mohl
Okomentovat
Další informace

Jak se psychiatrička snaží nechat věci plynout

Umíš přijmout věci je tak jak jsou, i když se Ti to zrovna vůbec nehodí? Dokážeš v takové situaci neusilovat o změnu?  Zrovna teď bych si přála, aby některé věci byly jinak. Teda moje hlava by si to přála. Mentálně bych se nejradši vrátila ke svým běžným aktivitám a práci. Psychicky toužím po podzimních procházkách barevnými lesy a parky, dát si horkou čokoládu ve městě venku a využít toho, že mi ještě nemrznou prsty. Nebo být aspoň schopná udělat livestream na IG.  Moje tělo ale touží po klidu. Po odpočinku. Fyzicky jsem vyčerpaná a drtivou většinu svých oblíbených aktivit musím vypustit. Strašně mě to štve.  A hrozně ráda bych to změnila. Překonala to. „Hecla se.“ Jenže vím, že „přidat víc když už nemůžeš“ tady není tou správnou odpovědí. Následky by mohly být… Fatální.  Už jen z lékařské praxe mě napadá spousta odstrašujících případů, jak to dopadá, když si včas „nedáme oraz.“ Angíny mohou přejít v zánět hrudní dutiny. Vyčerpání v syndrom vyhoření a ten v depresi. Nedoléčené zlomeni
Okomentovat
Další informace

Jak si Alina výzbroj oblékla

 Znáš legendu o Mulan? Pokud ne, můžeš scrolovat níž na můj popis filmu, pokud ano, co říkáš na písničku Loyal, brave and true k nové hrané verzi? Nevím, jestli je to mou láskou k tomuhle příběhu nebo zpěvem Christiny Aguilery, ale ve mně ta písnička vyvolala spoustu otázek. První tři jsou asi jasné – jsem věrná, statečná a ryzí? Jsem tu pro své blízké, když mě potřebují? Stojím si za svými názory? Umím vystoupit z komfortní zóny? Jsem v kontaktu se svými pocity, znám se? Ne vždy se mi líbí moje odpovědi na tyhle otázky. Ale tím pádem vzniká alespoň prostor pro změnu. Vcelku nečekaně ale přišla otázka „kdo jsem bez své zbroje“, když jsem si dnes ráno oblékala lékařský plášť. Přichází s ním velká moc. Rozhoduju o životě jiných lidí v tom nejzákladnějším slova smyslu. Někdy si dokonce připadám, že jsem to jediné, co stojí mezi nimi a smrtí. A zodpovědnost v takové pozici může být zdrcující. (Proto je tak důležité pracovat jako tým ve zdravotnictví, sdílený tlak není tak smrtící).
Okomentovat
Další informace