Znáš ty písničky, které znějí vesele, jejich melodie jsou svižné, máš chuť si je broukat a podupávat nohou do rytmu, ale jejich text je přitom smutný?
Třeba Little talks od Of monsters and men. Když tuhle písničku slyším v rádiu, mám chuť si vesele vykřikovat se zpěváky do rytmu „hej“! Ale slova jsou pro mě o ztrátě, jak se člověka drží duch milované osoby…
Nebo Blinding lights od Weeknd. Zní to tak parádně „osmdesátkově“, pokaždé mě ta melodie rozhýbe, a přitom zpívá o tom, jak je na tripu, nejspíš na psychostimulanciích, a jak zničil vztah o který stál (zase – aspoň podle mě o tom tenhle text je).
Poslední týdny jsem se cítila podobně – kdybyste mě potkali, byla jsem veselá, komunikativní, odváděla jsem svou práci, a velmi pravděpodobně byste vůbec nepoznali, že svým prožíváním jsem byla právě jako tyhle smutné texty.
Vím, že nejsem sama, kdo to tak má. Kdo dokáže někdy i nevědomky velmi účinně skrývat, co se v něm děje.
Ale je to zatraceně nevýhodná superschopnost.
Protože většinou si o pomoc řeknu až tehdy, kdy už přejdu i „melodií“ do smutného, vyčerpaného melancholického stavu. Ze kterého se dostává mnohem hůř než z předcházejícího stádia.
Je to obecně známé pravidlo (nejen) v medicíně – čím dříve se problém podchytí, tím lépe je řešitelný, tím méně následku, tím rychlejší uzdravení.
Říkám si, proč se v tomhle nedokážu úplně poučit. Snad proto, že mám tyhle písničky vážně moc ráda, jsou pro mě hypnotizující… Jako by se snažily tou bolestí a smutkem a vším co popisuje jejich text nějak proplout, protančit…
Stejně jako Weeknd na konci videa Blinding lights. Prostě se tomu nějak s nadsázkou zasmát, jak moc si připadá v háji a že holt teď to tak je.
Možná má být ta svižná melodie připomínkou, že i negativní zkušenosti nám něco přinášejí… Občas i něco dobrého dokonce!
Můj smutek takhle vypadá, můj smutek, a to jak mi chybí můj táta. „I miss our little talks…“ Tohle téma bude pro mě už asi vždycky aktuální. A možná i proto mám tyhle písničky ráda…
Znáš tenhle stav, který popisuju? Máš rád/a tyhle písničky nebo jsi radši, když je zcela jasné, jakou náladu vyjadřují a melodie se shoduje s textem? A jestli ano, nechybí Ti přeci jenom někdy v tomhle černobílém pojetí ta šedá zóna?
Vaše smutnoveselá psychiatrička
Komentáře
Okomentovat