Jsi hrdý člověk? Považuješ hrdost za přednost nebo spíše nevýhodu? A rozlišuješ mezi hrdostí a pýchou?
Pýcha představuje emoci, jejíž vnímání je podle mě značně problematické. Obzvlášť v dnešní době se pýcha často zaměňuje za sebelásku. „Buď na sebe pyšný/á…“ Je vcelku běžná věta, když nás chce někdo podpořit. Pocit pýchy však přichází, pokud dosáhneme něčeho, o čem nám společnost říká, že je cenné, důležité. Jde tedy vždy o srovnání toho co si myslíme, cítíme a jak je to vnímáno okolím.
Většinou nebýváme pyšní, že jsme se konečně dobře vyspali nebo si vzali zasloužené volno.
Býváme pyšní, že jsme vystudovali školu, která nás mohla stát zdraví, nedali výpověď v práci, která nás ničí nebo že pokračujeme dále v usilování o výkon, jen proto, že se to od nás očekává.
Jen proto, že jsme příliš hrdí říct, že na něco nestačíme. I přes to, že na výkony, kterým společnost tleská, nestačí nikdo. Usilujeme o dokonalost, která je nelidská.
V souvislosti s hrdostí a pýchou se mi také vždy vybaví výzkum od socioložky Brené Brown o vztazích. Po letech zkoumání fungování vztahů přišla na to, že klíčem k dlouhodobému zdravému vztahu je zranitelnost. Být ochotný/á se stát zranitelným před druhým.
Zranitelnost vnímám jako opak hrdosti či pýchy. A tak jako je zranitelnost receptem k udržení vztahu, je podle mě pýcha návodem, jak o vztah přijít.
To že to vím, mi však nijak nepomáhá svou hrdost spolknout nebo naopak odkrýt své slabiny ve vhodný čas. Při hádkách se snadno pustím do „mocenských her“ o ego a až posléze, po bitvě, si uvědomím, že jsem sice možná vyhrála, ale první cenou v těchto válkách bývá rozchod/rozvod/další konflikt.
Snažím se proto si připomínat, že tohle je zrovna trofej, o kterou nestojím. Že je dobré neztrácet perspektivu. Když to zrovna jde. Pořád se učím.
Dlouho jsem žila v domnění, že hrdost je něco, co se má oslavovat. Ale prozatím mi přinesla spíše jen bolest a celkově opačné výsledky, než v které jsem doufala. Na rozdíl od sebelásky, bývá pompézní, nafouklá a neautentická. Co bych od takové emoce taky mohla čekat?!
Jak vnímáš hrdost Ty? Umíš se přenést přes své ego a společenská očekávání nebo Ti stojí pýcha v cestě? A jestli ano, co všechno Tě už stála?
Vaše až příliš často příliš hrdá psychiatrička
Komentáře
Okomentovat